Průvodce profesemi

POZICE VYŽADUJÍCÍ MINIMÁLNĚ VYUČENÍ V OBORU S MATURITOU NEBO BEZ Průvodce profesemi 60 61 Co vše spadá do obvyklé činnosti této profese? • Zámečník se specializuje na servis a otevírání zámků i bez klíče, s využitím ručních strojů a různých nástrojů, ručně opracovává materiály (pilování, řezání, sekání, ohýbání apod.), svařuje kovy, pájí, zabrušuje apod., provádí revize a zkoušky zámků a také strojů, se kterými pracuje, atd. • Zámečníky můžeme potkávat buď v terénu při montážích, opravách či údržbách, anebo v malých obchůdcích, kde pro nás přidělávají klíče apod. • Zámečníci také otevírají trezory a zaseknuté pokladny, upravují zábradlí, kování či mříže. • Stavební zámečník pracuje na stavbách, montuje a opravuje veškeré zámky, čte a využívá technickou dokumentaci, vyrábí, seřizuje a udržuje zámečnické prvky, využívá nářadí a nástroje, eviduje svoji práci… • Setkat se můžeme také se strojním a s uměleckým zámečníkem. • V současné době se profese poměrně hodně slučují a na trhu práce se formálně spíše nerozlišují, snad s výjimkou uměleckého zámečnictví. Co je obvykle baví a líbí se jim na jejich profesi? „Jedná se o různorodou pracovní činnost. Nikdy s jistotou nevíte, co bude zítra, což je zábavné, napínavé a nepředvídatelné .“ „Na stavbách se setkávám se spoustou lidí a to mi vyhovuje. I když ne vždy je spolupráce úplně hladká.“ „Pracuji v malém obchůdku a zákazníci chodí přímo za mnou. Někdy jsou to opravdu perličky, to, s čím přichází. Ale líbí se mi, že mě i po 25 letech v profesi stále dokáže někdo překvapit svým dotazem a požadavkem .“ „Já pracuji v relativně čistém prostředí a v teple. To ale nemají všichni kolegové stejně.“ „Pořád se musíte učit a být IN v novinkách, které v rámci naší profese přicházejí, a to mi vyhovuje.“ Co je naopak nevýhodou, či dokonce hrozbou? „Většinou je to opravdu špinavá práce. Na stavbách se práší a všude je nepořádek. Lidé si myslí, že montujeme, až když je hotovo. Ale tak to není. Dveře se musí namontovat/usadit, jakmile to jen trochu jde. Jinak vám hned někdo rozkrade vše, co najde.“ „Nikdy není jasné, že mi skončí pracovní doba ve 14 h, jakmám ve smlouvě. Špatně se mi plánuje cokoliv soukromého.“ „Je to práce, u které člověk přijde rychle k úrazům. Bohužel je to častější, než by koho napadlo. Většinou nejsou úplně fatální, ale bolestivé rozhodně ano.“ „Pracovní pohotovosti – to je pruda. Člověk musí být připraven kdykoliv vyrazit do terénu ně- koho zachránit.“ „Není radno se příliš chlubit, že jste zámečník. Divili byste se, kolik lidí si to pamatuje a nestydí se zavolat i uprostřed noci, když mu třeba spadnou klíče do výtahové šachty, a poprosit o ‚přátel- skou‘ výpomoc .“ Jak může vypadat běžný den? „Oficiální pracovní doba mi začíná v 6 h a končí ve 14 h, po–pá. Ovšem pokud není zrovna havá- rie. To se pak dělá déle. Na závěr je pak ještě nějaký ten úklid a kontrola pracoviště.“ „Já pracuji na směny pro nonstop zámečnictví. Takže není výjimkou práce v noci, o víkendech i o svátcích.“ „V nákupním centru musíme dodržovat otevírací doby spolu s dalšími obchody. Takže funguji v režimu krátký/dlouhý týden. Práce o víkendu je tedy zcela běžná věc.“ Jaké mýty o profesi kolují? „Lidé si myslí, že když je to řemeslo, tak je to automaticky dobře placená práce. To je ale velký omyl. Náš obchod je vlastně taková služba pro lidi. Nebýt doplňkového sortimentu, tak by nás přidělávání klíčů neuživilo.“ Co by lidé v této profesi uvítali? „Lidé si myslí, že je to jednoduché, a myslím, že ve skutečnosti vůbec nevědí, co všechno musíme znát. Bylo by fajn, kdyby si nás trochu více vážili.“ Kuriozity/překvapení/nečekané nebezpečí „Tady je vždy ve hře, že ačkoliv člověk chvátá domů nebo vyzvednout dítě ze školky, musí zůstat déle, když je problém. To jsou pak prekérní situace. Když něco nejde podle plánu, hned je problém na světě.“ „Hrozí zde spousta nebezpečí zranění od materiálu, při broušení, sváření apod. Ale také selhání lidského faktoru je bohužel velkým nebezpečím.“ „Občas při výjezdu jde skutečně o minuty. Pamatuji si, jak mi volala známá, že si sousedka za- bouchla 1,5leté dítě doma a měla otevřené okno. Mobil byl samozřejmě uvnitř a ona v tu chvíli nevěděla jediné telefonní číslo. No a tak jsem přišel na řadu já. Dobře to dopadlo! Dítě naštěstí celou dobu brečelo naplácnuté na dveřích uvnitř, což paradoxně přinášelo do celé situace ob- rovský klid.“