Průvodce profesemi

POZICE VYŽADUJÍCÍ MINIMÁLNĚ UKONČENÉ VYSOKOŠKOLSKÉ VZDĚLÁNÍ Průvodce profesemi 260 261 Co vše spadá do obvyklé činnosti této profese? • Poskytuje preventivní, diagnostickou a léčebnou péči nemocným zvířatům, • operuje a poskytuje následnou péči, • poskytuje poradenství ohledně chovu a péče o zvířata, • spolupracuje s dalšími odborníky, • komunikuje s majiteli zvířat a empaticky doporučuje vhodné řešení zdravotních potíží zvířat, • nakupuje zboží, léky a potřebné lékařské vybavení. Co je obvykle baví a líbí se jim na jejich profesi? „V rámci mé profese se neustále rozvíjíme a posouváme vpřed. Studujeme neustále nové postupy, léky, poznatky ve vědě. To je velmi naplňující.“ „Když se něco podaří…, tak to stojí za to.“ „Myslím, že povolání veterinárního lékaře se řadí mezi prestižní profese, a to mi dělá dobře.“ „Jsem v každodenním kontaktu se zvířaty. Co více si mohu přát.“ „Na našem povolání je krásné, že se určitě nebudete nudit. Každé zvíře i každý majitel je jiný a mají individuální potřeby a na nás je, abychom je naplňovali.“ „Práce je to pestrá a do značné míry si můžu vybrat své zaměření.“ „Super je, že si můžu pohladit pejska, když se nechá .“ „Práce většinou není fyzicky namáhavá.“ „Oceňuju možnost si práci naplánovat, svobodu v rozhodování. Také si ráda popovídám s lidmi, pokud jsme naladěni na stejnou notu. Člověk se hodně dozví.“ Co je naopak nevýhodou, či dokonce hrozbou? „Povolání veterinární lékařky je velmi odlišné od mých představ, které jsem o profesi dříve měla. Jako studentku mě veterinární medicína neskutečně bavila a naplňovala, nicméně v praxi se do popředí dostávají jiné aspekty práce. Dostáváte se do úskalí komunikace s klienty, řešíte mezilidské vztahy a je tu neskutečná administrativní zátěž…Představte si, že je celkem21 orgánů, jejichž před- pisy a zákony musíme dodržovat a plnit nejrůznější povinnosti. Jako např. finanční úřad, ústav pro kontrolu léčiv, odpadové hospodářství, bezpečnost práce, radiační bezpečnost, GDPR atd.“ „Je to extrémně psychicky náročná profese. Profese veterinárních lékařů je statisticky na před- ních příčkách, co se týče množství spáchaných sebevražd. Největší roli hraje zejména psychický tlak ze strany majitelů, kteří si často neuvědomují, že jsme taky jen lidé. Jsme trvale vystaveni nepřiměřeným očekáváním klientů.“ „Pravidelně nás někdo zostuzuje za to, že za naši práci musí platit.“ „Myslím, že profese je u většiny vážená, někdo nás bere jako servisáky pro zvířata.“ „Někdy je složitá komunikace s klienty a nutnost vyvažovat finanční stránku / možnosti klienta.“ „Určitě se nepředstavuji jako veterinář – zčásti i proto, aby si člověk někdy odpočinul .“ „Negativem je časová náročnost profese. Často jsou zabrané víkendy, někdy služby v noci.“ „Nesmíte udělat chybu – to mi působí asi největší stres.“ „Někdy je hodně náročné jednání s manipulativními klienty – v tomto povolání je rozhodně nutná psychická odolnost. Nejenom při náročném studiu, ale hlavně pak v praxi.“ Jak může vypadat běžný den? „Je potřeba, aby pro veterinárního lékaře byla jeho práce zároveň i koníčkem, bez tohoto před- pokladu ji lze jen těžko vykonávat, protože časová náročnost dokáže být enormní.“ „Nyní pracuji od 8 do 17 hodin, v minulosti jsem ale pracoval v nepřetržitém provozu, tedy noci, víkendy, různě dlouhé služby. Člověk se musí naučit nastavit si hranice a vybrat si, v jakém režimu bude fungovat.“ „Vstávám kolem 6. ráno, odvedu děti do školy, od 8:00 jsem v práci, 12:00–14:00 obědová pře- stávka, po obědě jsem v práci do 18:00, pak administrativa, pak výjezdy k pacientům, doma po 20. hodině, někdy ještě pohotovostní výjezd k pacientům, o víkendech chodím do ordinace taky, takže moc času na mimopracovní aktivity nezůstává…“ „Na velkém městě není zásadní problém pacienta odmítnout – může jít jinam. Ale na vesnici či maloměstě je to těžší. Je o mnoho těžší udržet si odstup.“ Jaké mýty o profesi kolují? „Lidé si na první dobrou myslí, že je to práce se zvířátky – vše se daří atd. Je to medicína jako každá jiná, se vším, co k tomu patří – nemoc, umírání, eutanazie. Plus nutno zvládnout nejen zvíře, ale i majitele…“ „Největší mýtus je, že ošetřujeme všechny možné zvířecí druhy. Čím exotičtější zvíře se nám dostane do ordinace, tím větší máme radost. S výjimkou specializovaných ordinací na exotická zvířata to není pravda.“ „Mýtus je, že se v práci hlavně mazlíte s roztomilými zvířaty. Ne, tak to není. Ne všechna jsou roztomilá a nemazlíme se skoro nikdy.“ „Za pomoc nám stačí košík vajec a to, že si můžeme pohladit pejska . A za co koupím dětem chleba?“ Co by lidé v této profesi uvítali? „Uvítal bych, kdyby lidi pochopili, že zvířata nejsou stroje a nemají zázračný resetovací a opravný knoflík.“ „Upřímné a vstřícné jednání ze strany majitelů zvířat by bylo super.“ „Kéž by si veřejnost uvědomila, že veterinární péče je služba, která není hrazena z jiných zdrojů než toho, co klienti platí, a že neexistuje automatický nárok na péči o zvíře v jakouko- liv denní i noční hodinu.“ „Přála bych si, aby se lidi o svá zvířata doopravdy zajímali. Zároveň aby byli realističtí v očekávání, co se ještě dá a co již ne. Ale vím, že lidi nezměním a je to na mně, jak se dokážu se situacemi vyrovnat.“ „Kdyby mi lidé nelhali, bylo by to skvělé. Ale vždy mě potěší, když se usmějí a jsou spokojeni s návštěvou.“