Průvodce profesemi

POZICE VYŽADUJÍCÍ MINIMÁLNĚ UKONČENÉ STŘEDOŠKOLSKÉ VZDĚLÁNÍ S MATURITOU Průvodce profesemi 120 121 Co vše spadá do obvyklé činnosti této profese? Ve velkých firmách bývají tyto pozice velmi jasně vymezené. V menších firmách se naopak ob- vykle všechny kompetence slučují do jedné pozice a zodpovídá za ně jedna osoba. Obecně by se člověk pracující v HR (Human Resources neboli lidské zdroje) dal charakterizovat jako někdo, kdo ve firmě odpovídá za to, že v ní bude mít kdo pracovat, bude pracovat na základě platných legislativních dokumentů, bude pracovat rád, bude ve společnosti spokojen, bude si skvěle rozu- mět se všemi členy týmu a bude v rámci společnosti přiměřeně profesně růst. Kompetence jsou to široké a splnění všech cílů se zdá být někdy takřka nemožné. Níže uvádím průřez pracovní náplní těchto pozic: • Identifikace potřeb firmy a nábor zaměstnanců do firmy, • tvorba popisů pracovních pozic, inzerce, práce s databází kandidátů, • organizace náboru, komunikace s kandidáty a manažery, vedení pohovorů, • vyrozumívání kandidátů o výsledcích výběrových řízení, poskytování zpětné vazby, • zajištění přijímacích/výstupních pohovorů, adaptace nových zaměstnanců, • příprava pracovních smluv a zajištění pracovněprávní administrativy, • nastavení systémů – nábor, adaptace, rozvoj a vzdělávání, odměňování, motivace, • zajištění jednání s externími společnostmi (úřady, personálními agenturami, vzdělávacími institucemi, sociální správou…), • tvorba metodiky a koncepcí k efektivnímu vedení HR oddělení, • HR marketing – zajištění bezvadné komunikace uvnitř firmy, ale také navenek, • spoluúčast na budování firemní kultury, • spolupráce s vedením společnosti, reporting. Co je obvykle baví a líbí se jim na jejich profesi? Lidé pracující na jedné z těchto pozic si ji většinou chválí pro její dynamiku a rozmanitost. Často se v profesi najde využití pro znalost cizích jazyků. „Potkávám zde zajímavé lidi, kteří se mnou sdílí svoje zkušenosti. Vidím výsledek své práce.“ „Velká svoboda v organizaci času, flexibilní pracovní doba. Můžu často pracovat bez problé- mu i z domova, nemusím být pořád v kanceláři. Občas mám ‚výlet‘ za klienty nebo do výroby a poznala jsem hodně zajímavých firem a typů práce. Často se mi dostává poděkování.“ „Mně se líbí, že mám šanci ledacos ovlivnit. Pakliže ve firmě HR funguje dobře, vedení poslou- chá jejich návrhy. Pak máte možnost pomoci kandidátovi k zajímavé příležitosti na základě lidskosti. Když to sedne a obě strany jsou spokojené, to je ta největší odměna. A to mě naplňuje.“ Co je naopak nevýhodou, či dokonce hrozbou? „Pracovat v HR není jen o radostných chvílích, nabírání. Velkou část tvoří ‚obchod‘ a časté tele- fonování. Denně musíme říkat i nepříjemné zprávy. Např. zamítnutí kandidátů, výpověď apod.“ „Je to mravenčí práce, která zahrnuje spoustu administrativy. I když okleštíte reporty na mini- mum, pořád je té administrativy hodně. Okaždémtelefonátu děláte záznam, jinak za hodinu nevíte.“ „Někdy je to stereotyp. Třeba když po tisící představujete kandidátovi firmu. Ale když na sobě pracujete, vždy se to dá udělat jinak a stereotyp je fuč.“ „Nepříjemná práce je říct zaměstnanci nebo kandidátovi, že jeho voňavka nebo tělesné pachy jsou příliš nebo že to vadí kolegům. I to je někdy naší rolí.“ „Někdy se můžete přetrhnout, uděláte všechno, co je ve vašich silách, ale stejně se něco nepo- vede. Je to práce s lidmi a výsledek je vždy nejistý.“ Jak může vypadat běžný den? Práce v HR je typickým modelem zaměstnání od pondělí do pátku od devíti do pěti. Ale je možná samozřejmě i individuální modifikace. „Práce o víkendu se u nás nenosí. To by nám kandidáti dali .“ „S koncem pracovní doby to ale často nekončí. Zpravidla večer začne drnčet telefon, když volají kandidáti zpět. Doporučuji striktně oddělit pracovní a soukromý mobil, jinak je to někdy na hlavu.“ Jaké mýty o profesi kolují? „Mýtus je, že recruiter nebo HR pomáhá lidem najít práci. Ne, to není primární práce. Ve sku- tečnosti HR hledá zaměstnance pro svou firmu nebo pro firmu jakožto klienta. Není to služba pro kandidáta.“ „Rozhodnutí, jestli práci kandidát dostane, nebo ne, dělá manažer. Recruiter je jen poslem dobrých i zlých zpráv. Lidé si pak pomyslí, že to recruiter mě zamítl. Ve skutečnosti je to ale manažer. Někdy máme ale možnost manažerovo rozhodnutí do určitě míry ovlivnit.“